Úvod dostudia karmických zákonů

Pojďme a poučme se společně o karmě, neboli o našich vinách.

Co je to vlastně vina ?

Musí nám být jasné, že jestliže jsme schopni rozpoznat někde uvnitř sebe pocit viny, znamená to, že se někde v nás patrně i nalézá  nějaký systém, který naše činy porovnává s již předem někým určenými a neměnnými parametry. Není to pravda ? Přečtěte si toto konstatování raději několikrát.

Toto je, myslím si, velmi zajímavý objev pro každého, kdo se zabývá otázkou existence Božích Zákonů a jejich působení na člověka. Zároveň je tato definice i důkazem o jejich existenci a samozřejmě i o jejich funkčnosti.

Bůh je velmi geniální a jako takového bychom Ho měli milovat i obdivovat, protože si to bezesporu zaslouží, jak během vašeho studia i zjistíte, objevíte, rozpoznáte i pochopíte jako jedině správné.

Obdivuji například tu skutečnost, že každý člověk obsahuje bez výjimky  záznamy Božích Zákonů v sobě, které nazýváme – svědomí, které je navíc naprosto nezávislé na lidské vůli. Dovedeme si jistě velmi snadno představit, co by se asi jak s člověkem tak se zákony dělo, kdyby se daly ovlivňovat !

Díky Bohu to nejde a tak můžeme tímto i šťastně, spokojeně a ve vší neměnné jistotě počítat s absolutní spravedlností pro nás pro všechny !

To je úžasné zjištění, opravdu hojivá jistota, při všech těch světských nedokonalostech a nehoráznostech, které se kolem nás v životě dějí.

Bůh nám všem opravdu poskytuje jistoty, které je smysluplné co nejdříve poznat a  co nejlépe pochopit a dle nich se snažit i žít, aby tak řekněme naplnily svůj účel, totiž nás posilovaly v našem životě a přinesly nám jistotu a klid.

Pokračujme tedy studiem pomocných mechanizmů, kterými nás všechny Bůh-Otec vybavil na  cestu životem.

Nejdříve ze všeho je třeba si ujasnit pravdy o životě samém.

K tomu bude nutné si uvědomit jistou skutečnost o Bohu, sice tu,  že je absolutně spravedlivý ke všem svým dětem stejně, což nepochybně uvede na pravou míru i zkreslené názory o délce lidského života.

Ve světle absolutní spravedlnosti musí u každého člověka definitivně padnout  nesprávné tvrzení  o jediném životě každého z nás a nastoupit  představa jedině správná  - ta o životech četných a za sebou jdoucích, běžně zvaných – inkarnace, neboli vtělení.

Takto boží a absolutní spravedlnost nabude své logiky a zaslouží si jistě náš obdiv !

Je to úžasné, když si uvědomíme, že není nespravedlivé, že někdo se již narodí nebo během života je jakýmkoliv způsobem negativně postižen, ale že toto vše má svůj vážný a výchovný důvod, který lze se znalostí kármických zákonů vysvětlit.

 Kdybychom setrvávali v názoru, že všichni lidé žijí pouze jednou, museli bychom nutně konstatovat existenci všeobecné a donebevolající  nespravedlnosti po celém světě.

 Díky však našemu geniálnímu Otci tomu tak není a tak se můžeme těšit z Jeho absolutní spravedlnosti a pro nás z toho plynoucí jistoty.

 Žijeme tedy mnohokrát, díky Bohu, a vyzkoušíme si v našich existencích při vší svobodě rozhodování i konání, však ne bez kontroly a posléze dopadajících výchovných následků, opravdu všechno možné i nemožné a tedy jak se lidově říká -  KDE CO.

Abychom chápali správně pravý důvod lidské existence, vycházíme ze zkušeností svého vlastního života. Při troše pozornosti a analýze různých událostí během života našeho i naší rodiny či přátel a známých, či událostí veřejně komentovaných, dostaneme  potvrzení i odpovědi na tuto otázku.

Lidé, kteří nestudují duchovní materiály a nezabývají se hledáním odpovědí, často a ve většině případech postrádají pochopení smyslu své existence a to velmi silně a závažně ovlivňuje jejich jednání i vlastní postoj k sobě samému a svému průběhu života. Absence, neboli nepřítomnost duchovní výchovy v jakékoliv společnosti vždy mělo i má velmi negativní dopad na všeobecné smýšlení i chování lidí a tím i na kvalitu života celé společnosti.

Při studiu duchovních materiálů, ať jsou jakéhokoliv zaměření i původu, si totiž každý člověk jaksi uvědomí, že ať se věci mají tak či onak, Někomu patrně záleží na našem životě, na mém životě i na tvém, že je asi důležité, co v životě dělám i jak, čím se zabývám a proč, jaké mám vnitřní pohnutky, co vlastně cítím a myslím. Že Někdo sleduje dění a konání lidské a tak s jistou, i když různou intenzitou si nakonec každý z nás uvědomí, že by rád věděl, kdo to je, kdo nás sleduje a jak se to všechno vlastně děje i proč ?

Ano. Takto reaguje každý člověk a to je to velmi dobré a správné, protože nás to žene kupředu v našem hledání, studiu, poznávání a tím i přibližování se k hledanému cíli. Neméně nás toto vlastní hledání učí poznávat sebe sama.

Není nic horšího ve světě širém, ať ten se nalézá tu či onde,  myslím jak ten člověk tak ten svět, jako je neznalost! Dáte mi jistě zapravdu.

Ze svého vlastního života, z našich vlastních zkušeností již víme, že úplně nejlepší situace pro kohokoliv z nás byly vždy ty, kdy jsme to, co bylo právě třeba, jednoduše věděli nebo uměli. Také naši předkové velmi správně upozorňují, že to co umíme a víme nám nikdo nikdy nevezme, neodcizí ani nezničí. Svatá pravda !

  Můžeme tedy směle tvrdit, že neznalost páchá všeobecně velké škody a znalost  naopak nám všem přináší potěšení, úspěch, radost a dobro.

Že by smyslem a cílem našeho života bylo učení a vědění?

 Ze svých vlastních zkušeností jsme si již zjistili i potvrdili, že v každém případě vědění, znalosti i umění správného konání v našem životě, nám přináší spokojenost, dobro, radost i úspěch. Jestliže tento stav ve svých životech zažíváme, nic nám nepotvrzuje opak, pak tedy jsme objevili další jistotu, že učit se je dobré a že Bůh to nejen podporuje, ale také si to i přeje. Znamená to tedy, že jestliže se nám nabízí něco plodného a všeobecně neškodného se naučit a tím obohatit svoji osobu i své okolí, pak bychom neměli váhat !

Jak vidíte, postupujeme v poznávání zákonů Božích i kármických a z toho vyplývajících jistot pro nás pro všechny, na základě našich vlastních životních zkušeností !

Teď, když jsme si objasnili s jistotou a určitostí pravděpodobně alespoň jeden z důvodů lidské existence, pochopili jsme na základě pozitivní reakce našeho svědomí, že si to tak Bůh přeje, neboť nám nestaví žádné překážky ani necítíme nic, co by ukazovalo na nesoulad se zákony, zkusíme hledat dál.

Pozorujme uspořádání společnosti, ve které se nacházíme.  Rodíme se ve většině případech do základního lidského seskupení zvaného rodina, kterou potřebujeme pro první část svého života, za účelem vlastního přežití.  Když si uvědomíme, že vše má svůj smysl, svůj výchovný cíl, má nás o něčem poučit, něco se máme naučit, tak to něco se bude asi týkat přímo naší rodiny. Je to první místo, kde se objevíme hned při našem zrození. Má pro nás význam pro prvních pár let určitě největší a později jistě na významu neztratí už jen proto, že nás sama rodina velmi ovlivňuje a poznamenává.

Když toto všechno si uvědomíme, pak pochopíme, že nemá cenu z rodiny utíkat, ani se jí jakýmkoliv způsobem vzdávat, se od ní distancovat  a tak podobně, nýbrž  dle logiky zrození pochopit, že máme s ní něco do činění, že se máme s ní i od ní učit, vytvořit si k ní náležitý vztah na základě poznání, pochopení, poučení i vděčnosti za možnost zrození, za počáteční i následnou péči, za překážky k překonávání i za případnou pomoc.

Poděkujme tedy za genialitu Boží, která nás k výchově a přípravě pro život umísťuje do rodiny vždy dle našich potřeb i zásluh a to v souladu s nejvyšší spravedlnosti Boží. Děkujme vděčně za jistotu naší české rodiny. Patří nám dle kármického zákona a tak tedy si jí važme z celého srdce a bez výhrad.

Představme si, že na naší planetě žije mnoho národů v různých životních podmínkách o rozmanité stupnici obtížnosti i dramatičnosti. Není život lidský lehký, to určitě ne, ale vždy slouží k poučení, k výchově a rozvinutí lidských schopností, za pomoci jak mírných tlaků tak i těch výraznějších až katastrofických.

Znamená to, že Bůh nás nevychovává a nenabádá k učení jen z knih či povídáním a předáváním si zkušeností navzájem, ale i různými druhy utrpení. Je často nenahraditelná zkušenost prožitá na vlastní kůži. Zanechá v nás naprosto nesmazatelný zážitek na celý život a tím i na všechny životy. Chápejme tedy i nutnost tvrdších zážitků k formaci hlubšího pochopení a poučení.

Nabízí se tu ovšem i myšlenka, která by mohla dát vzniknout  lidské lhostejnosti k utrpení druhých, právě z hlediska oné zmiňované Boží výchovy. Je nutné se u takových situací zastavit a utvořit si správný názor. Naše svědomí nás jistě upozorní ve chvíli, kdy bychom si chtěli pomyslet např. – patří jim to, jistě si to zasloužili z nějakého výchovného důvodu-, že to asi nebude úplně správné. Výchovné je zásadně vždy a všechno, ale jde tu ještě o něco jiného.

 Svědomí nás upozorňuje, když myslíme či cítíme nesprávně  a to proto, že zlé, těžké a bolestné by se nemělo přát nikdy nikomu ! - již jen například z toho důvodu,  že někdo našeho stejného druhu, lidského druhu,  má neúspěch a nedaří se mu vytvářet dobro a spokojenost. Toto by opravdu neměl být pokyn pro nikoho k radosti, viďte ! A proto nejen si přejeme, ale i si pomáháme navzájem vytvářet věci dobré a úspěšné a hle, s podivem zjistíme, že se cítíme potom i my sami dobře.

Ano. Bůh nás vychovává ke vzájemné pomoci, k soucitu, tedy vzájemnému soucítění jednoho s druhým a to dokonce i mimo naši rodinu, tedy mezi lidmi všeobecně a potvrzuje nám, že je to správné a dobré tím, že se poté cítíme dobře a máme radost, že naše svědomí nás chválí ! Konáme dobře a správně a jsme tak v souladu se zákony.

 Díky Bohu a Jeho zákonům máme jistotu, že při vzájemné pomoci a vzájemném soucítění nám bude vždy dobře.

Jestliže si shrneme dosavadní výsledky našeho studia o zákonech i o smyslu lidského života tak zjistíme, že jsme objevili patrně další důvod lidského bytí a tím je vlastní lidské soužití, které by mělo pod vedením a kontrolou našeho svědomí být vzájemně harmonické, ať se jedná o naši vlastní rodinu či blízké i vzdálené obyvatele naší planety . Svědomí nás nabádá ke vzájemné a nezištné bratrské pomoci za účelem vytváření dobra, štěstí i  pohody mezi námi všemi.

Bůh je totiž dobro a své děti se snaží učit přirozeně tomu stejnému, čím je On sám

Tomu jistě všichni rozumíme a tak můžeme spolehlivě  konstatovat, že jestliže na základě zkušeností s naším vlastním svědomím všichni víme, že ono nás vždy nabádá ke konání dobra a vyvarování se konání zla, máme tímto i další jistotu, že Boží Zákony jsou dobré a dokonalé a že Bůh nás dokonce i vybavil zařízením dostatečně spolehlivým, jak dobro i zlo správně rozeznat.

Máme opět důvod Boha-Otce obdivovat !

Stačí naslouchat svému svědomí a bude všechno dobré.

Zajímavé ovšem je, že ne vždy, nebo spíše v běhu života, možná při té rychlosti,  se nám většinou nedaří našemu svědomí naslouchat natož pak je i poslechnout ! Pravdou  však je, a to víme všichni velmi dobře, že svědomí promlouvá v tichu, kdy jsme sami se sebou a přemýšlíme. Když někdo svědomí slyšet opravdu chce, pak mu prostor k tomu sám i dá. Je to tedy spíše o našem chtění naslouchat a tím je tedy jisté, že naše výmluvy nemají žádné další opodstatnění.

Uvažujme dále.

Jestliže nás Bůh vybavil do života takovýmto zařízením, znamená to, že se počítá s tím, že je budeme nutně potřebovat.

 Dále.

Jestliže nás Bůh uvedl do systému opakovaného vtělování, znamená to, že naše učení, naše poznávání, naše putování po planetě bude asi dlouhé a patrně i plné chyb, soudě dle našeho aktuálního života .

Vytváří se nám tak jakýsi úplnější obraz o naší, lidské existenci.

Vyskytujeme se zde na planetě ve velkém množství, víme již, že je s námi Bůh sám ve formě svých zákonů, které nás doprovázejí, průběžně hodnotí i chrání, učí i vedou, říkáme jim svědomí, víme, že se vtělujeme mnohokrát a na různých místech po celé planetě, ověřeno na základě absolutní spravedlnosti v souvislosti s různými osudy i stavy nás všech, víme, že jsme jemně i důrazně, vždy dle potřeby, vedeni k dobru, k soucítění i k učení a poznávání, a že dle vybavení, které všichni vlastníme, naše putování životy  patrně trvá  dlouho.

Dopracováváme se zde společně, na základě našich vlastních životních zkušeností  k tomu, že naše vlastní pocity, prožitky i dedukce z toho vyplývající nám dokazují, že

Bůh existuje…..

Bůh je v každém z nás…

Bůh nám poskytuje jistoty…

Bůh nás vychovává

Bůh nás vede

Bůh nás sleduje

Bůh si přeje dobro

Bůh nás ochraňuje zákony

Bůh nám dává mnoho šancí

Bůh nám dává mnoho životů

Bůh je dokonalost                          Bůh  je  LÁSKA